Monografie Vokologie I

Knihu si můžete objednat mailem na adrese: hlascentrum@seznam.cz
Do předmětu mailu uveďte, prosím, Vokologie I.
Cena včetně poštovného je 690 Kč.

 

Autoři

MUDr. Martin Kučera: odborný lékař odbornosti ORL a foniatrie-audologie. V minulosti pracoval na ORL klinice FN v Hradci Králové, kde se věnoval fonochirurgii, v současné době působí v privátní praxi. Teoreticky i prakticky se věnuje komplexním rehabilitačním přístupům v léčbě poruch hlasu, řeči, sluchu a polykání. Přednáší, organizuje kurzy a semináře s touto problematikou, je lektorem a odborným garantem akreditovaného kurzu MZ ČR – Kurz hlasové rehabilitace a reedukace. Je jedním z autorů  monografie Foniatrie – hlas a Standard péče u hlasových poruch, autor některých terapeutických rehabilitačních technik, např. techniky Fyziologického svalového souhybu v rehabilitaci oro-faryngo-laryngeální oblasti, nebo techniky rehabilitačního použití přefukové píšťaly „koncovky“. Působí jako dlouholetý externí spolupracovník Výzkumného centra hudební akustiky HAMU v Praze a jako lektor magisterského studia muzikoterapie na UP v Olomouci.  Je zakladatel Institutu pro výzkum a léčbu poruch komunikace s.r.o., který má jako hlavní myšlenku šířit komplexní terapeutické postupy a multidisciplinární přístupy k poruchám komunikace

RNDr. Marek Frič, Ph.D.: vědecký pracovník v oblasti akustiky a psycho-akustiky ve Výzkumném centru hudební akustiky (MARC) na HAMU v Praze. Dlouhodobě pracoval v klinické praxi v oblasti diagnostiky poruch hlasu a sluchu na předních foniatrických pracovištích v SR a ČR (Foniatrické oddelenie FN v Bratislave, Medical Helathcom, s.r.o. v Praze ). Řadu let přednáší a publikuje v oblasti diagnostiky  poruch hlasu a aplikace psycho-akustických metod ve vokologii. Od r. 2010 je certifikovaný hlasový terapeut. Disertační práce: Objektivní a psycho akustické aspekty hodnocení lidského hlasu (obor akustika, Katedra radioelektroniky, Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze, 2013). Přednáší fyziologii a psycho-akustiku hlasu řeči a sluchu na HAMU, pro lékaře a klinické logopedy. Spoluautor monografie Foniatrie – hlas, spoluautor Standard péče u hlasových poruch AKL ČR. a více než 30 odborných článků. Je dlouholetým odborným lektorem akreditovaného kurzu „Praktický kurz hlasové rehabilitace a reedukace“ Je autorem diagnostických programů: vizuálně podporovaná audiometrie, vyšetření hlasového pole a dalších v oblasti výzkumu hlasu, zároveň je spoluautorem různých programů pro provádění percepčních testů, které jsou kromě výzkumné práci využívané pro vzdálenou výuku a nácvik hodnocení hlasu v pregraduální i postgraduální výuce budoucích hlasových terapeutů.

Mgr. Kateřina Fritzlová: klinická logopedka a certifikovaná  hlasová  terapeutka.  V současnosti pracuje v privátní praxi, věnuje se lektorské, přednáškové a výzkumné činnosti v oblasti komplexních přístupů v rehabilitaci poruch hlasu, řeči a sluchu se zaměřením na senzomotorickou integraci a rehabilitační využití muzikoterapeutického instrumentaria. Je odbornou lektorkou akreditovaného kurzu „Praktický kurz hlasové rehabilitace a reedukace“ a spoluautorkou Standard péče u hlasových poruch AKL ČR. Členka Asociace klinických logopedů ČR, Asociace muzikoterapeutů ČR. Lektorka magisterského studia muzikoterapie na UP v Olomouci. Spoluzakladatelka Institutu pro výzkum a léčbu poruch komunikace s.r.o

Mgr. Martin Halíř: vystudoval jednooborovou psychologii. Složil atestaci v oboru klinická psychologie a ukončil výcvik v systematické psychoterapii při Institutu pro Gestalt terapii v Praze. Pracoval jako klinický psycholog a psychoterapeut na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Externě vyučuje praktická cvičení lékařské psychologie při LF UK v Hradci Králové. Je zakladatelem a dlouholetým odborným lektorem akreditovaného kurzu „Praktický kurz hlasové rehabilitace a reedukace“ a dalších kurzů v oblasti práce s klientem. Je spoluautor monografie Foniatrie – hlas, spoluautor Standard péče u hlasových poruch AKL ČR. V současnosti je zástupcem ředitele organizace Péče o duševní zdraví, z.s. a současně působí jako odborný konzultant Ministerstva zdravotnictví pro projekty v oblasti reformy psychiatrické péče při zavádění multidisciplinárních týmů.

 

SOUHRN

Kniha Vokologie I – funkční diagnostika a léčba hlasových poruch je určena odborníkům zabývajícím se hlasem v jeho normě i při patologii. Text je výsledkem dlouhodobé spolupráce několika odborníků pracujících s poruchami komunikace jak v klinické praxi, tak ve výzkumu v oblasti psychoakustiky (MUDr. Martin Kučera – lékař ORL a foniatrie, RNDr. Marek Frič, PhD. – biofyzik, psychoakustik, Mgr. Kateřina Fritzlová – klinický logoped, Mgr. Martin Halíř – klinický psycholog, poradce ministerstva zdravotnictví pro zavádění multidisciplinárních týmů). Jedna z rovin této spolupráce a současně i obsahu monografie je aplikace výsledků výzkumu do klinické praxe. Druhou, neméně významnou rovinou, je multidisciplinarita. Každý z autorů se zabývá hlasem v rámci své profese a mezioborová spolupráce a hledání společných pohledů v rámci hlasové problematiky je podstatou této spolupráce. Všichni autoři současně působí jako lektoři Praktického kurzu hlasové rehabilitace a reedukace a jsou tvůrci tzv. „opočenského konceptu“ diagnostiky a konzervativní léčby hlasových poruch.  Kniha podává komplexní vhled do této problematiky, zaměřuje se na hlasovou reedukaci a rehabilitaci. Obsahově je text členěn do deseti kapitol, v nichž je hlas v jeho normě a patologii definován z pohledu funkční anatomie, fyziologie, psychoakustiky a vibroakustiky.  Zvláštní pozornost je věnována funkční diagnostice hlasových poruch: metodice hodnocení laryngoskopických a stroboskopických nálezů, percepčnímu hodnocení hlasu včetně GRBAS a vyšetření hlasového pole. Na kazuistikách jsou ukázány základní terapeutické přístupy, které byly zvoleny především na základě vyšetření hlasového pole. Součástí monografie je multimediální příloha.

Obsah kapitol:

Kap. 1 Klinické vyšetření hlasu a hlasového aparátu

Kapitola ukazuje základy funkční anatomie hrtanu a dává je do kontextu s fyziologií tvorby hlasu s ohledem na utváření základních hlasových modalit (intenzita, výška tónu). Pro pochopení tvorby hlasu je zde jako zásadní věc popsána nutnost vnímání tří základních funkčních modalit: hybnost hlasivek, koordinace pohybu hlasivek a změny objemu/elasticity hlasivek. Tyto faktory ve svém důsledku determinují kvalitu hlasivkového uzávěru a schopnost kmitání hlasivek. Popsané mechanismy utváření hlasu jsou vztaženy i k akustickým projevům, které vnímáme při percepčním hodnocení hlasu.

Kap. 2 Dělení hlasových poruch

Autor ukazuje na nejednotnost přístupů vlivných klasifikací k dělení funkčních poruch hlasu.  Snaží se ukázat na klinické jednotky, které mají vztah k patofyziologii vzniku hlasové poruchy a mají význam při hledání terapeutického plánu. Není zde snaha vytvořit novou klasifikaci hlasových poruch, ale vybrat v rámci současných pohledů názvy jednotlivých poruch hlasu, které by byly v praxi co nejlépe použitelné.

Kap. 3 Základy vibroakustiky

V kapitole jsou shrnuty základní poznatky o akustických vlastnostech hlasu a jsou dány do kontextu s vibračními vlastnostmi hlasivek. Z pohledu vibroakustiky je popsána tvorba hlasu (excitátor ‒ oscilátor ‒ modulace) a jsou definovány pojmy hlasitost, výška hlasu, barva hlasu, časový průběh, formant, hlasová dyšnost, drsnost, hlasové rejstříky a další. Ukázky základních hlasových patologií popsaných v kapitole jsou také součástí multimediální přílohy.

Kap. 4 Rezonance a rezonovaný hlas

V samostatné kapitole je podrobně popsán fenomén rezonance ze tří základních pohledů: z pohledu akustiky, z pohledu hlasového pedagoga/terapeuta a z pohledu vokologie.

Kap. 5 Hlasové pole

V kapitole je popsána technika vyšetření „hlasové pole“ (voice range profile − VRP, phonetogram) v jeho základních modalitách: vyšetření habituálního hlasu, gradovaného volání a zpěvního hlasového pole. Jsou popsány koreláty nálezů v hlasovém poli se základními hlasivkovými patologiemi, jako jsou nodulární léze, edém, insuficience hlasivkového uzávěru. Součástí kapitoly jsou normativní hodnoty, které jsou výsledkem výzkumu autora kapitoly. Hlasové pole je ukázáno jako důležité a základní funkční vyšetření hlasu, jehož správná interpretace významně napomáhá při hledání terapeutického postupu.

Kap. 6 Percepční hodnocení hlasu

Poslechové hodnocení hlasu je ukázáno jako komplexní percepční proces, který popisuje jak schopnosti subjektu pracovat s hlasem, tak i subjekt jako celek. V kapitole jsou představeny významné metodiky hodnocení hlasu, sedmistupňová metodika UEP, GRBAS (Hirano), RBH, CAPE-V (ASHA),Protokol Bufalo III, Vocal Profile Analysis Scheme’ (VPAS), Voice skills perceptual profile’ – VSPP aj. Na elektroglotografických záznamech, videokymogramech a spektrálních analýzách hlasu jsou popsány podstaty akustických jevů pozorovaných při hlasových patologiích (např. typy hlasové drsnosti, hlasová dyšnost, slabost, napětí, nestabilita). Další část kapitoly se věnuje nasazení hlasu, rejstříkovým přechodům, hodnocení řeči v rámci vyšetření hlasu, hodnocení dechové funkce, respirofonační a respirofonoartikulační koordinaci v kontextu vnímání svalového a psychického napětí jedince. K této kapitole jsou připojeny dvě multimediální přílohy. V první jsou uvedeny laryngostroboskopické, videokymografické a zvukové ukázky popisovaných fenoménů různých vlastností hlasu. V druhé multimediální příloze jsou uvedeny zvukové ukázky standardizovaných příkladů různých stupňů poruchy hlasu v rámci základních patologických hlasových vlastností.

Kap. 7 Konzervativní léčba hlasových poruch

Autor vymezuje šest základních okruhů problémů, které hlasový terapeut v rámci konzervativní léčby hlasových poruch nejčastěji řeší. Jedná se o: I. poruchy z přetížení, II. funkční hypertonus svalů hrtanu, III. insuficience uzávěru glotis, IV. postižení hmoty a elasticity hlasivek, V. postižení při celkových neurologických poruchách, VI. problematika změny pohlaví. V kapitole jsou popsány základní obecné strategie léčby pro jednotlivé okruhy. Současně jsou stručně popsány základní metody užívané ve světě a jejich indikace v rámci popsaných okruhů hlasových problémů.

Kap. 8 Vztah dýchání, fonace a artikulace

Kapitola se věnuje respiraci jako klíčovému momentu pro utváření hlasu i artikulované řeči. Jsou zde definovány termíny respirace, respirofonace a respirofonoartikulace. V další části kapitoly je rozebrán vztah některých poruch artikulace a fonace ve smyslu paralelního výskytu a koexistence. Vnímání těchto vztahů je ukázáno jako klíčový moment pro hledání vhodných terapeutických postupů a jejich načasování při léčbě kombinovaných poruch hlasu a řeči. V rámci této problematiky jsou popsány dysfunkce temporomandibulárního kloubu a jejich vztah k poruchám fonace a artikulace. V závěru jsou nastíněny základní přístupy v rámci terapeutického ovlivnění respirace, respirofonace a respirofonoartikulace.

Kap. 9 Kazuistiky, rozbor efektu terapie a ukázky klinických vyšetřeni před a po terapii

Autoři kapitoly popsali tři základní patologické nálezy ve vyšetření hlasového pole, se kterými se u poruch hlasu setkáváme nejčastěji. Jsou to: patologická poloha konverzačního hlasu ve vztahu k dynamickému a frekvenčnímu rozsahu zpěvného hlasu, disociace některé hlasové modality od ostatní plochy hlasového pole a redukce všech hlasových modalit. Na devíti kazuistikách je popsáno hledání terapeutického plánu, při kterém mělo klíčovou roli vyšetření hlasového pole.  Každá kazuistika obsahuje popis hlasového pole, GRBAS, lupenlaryngoskopie a stroboskopie před léčbou a po léčbě. Jednotlivé případy jsou zdokumentovány v multimediální příloze. Ukázky jsou vždy ze začátku a konce terapie a obsahují stroboskopické záznamy,  grafy hlasových polí, zvukové ukázky (habituální čtení, středně a maximálně zesílené volání) a grafy rozložení parametrů Singing power ratio (SPR) a Shimmer (ShdB , vyjádřen v dB) ve zpěvním hlasovém poli. U každé kazuistiky je stručně popsán terapeutický postup a shrnut efekt léčby.

Kap. 10 Nemoc a zdraví, multidisciplinarita dialogy sítí

Autoři zmiňují některé základní modely popisující zdraví a vznik nemoci, jako jsou Engelův biopsychosociální model nebo model cirkulární kauzality, a staví je do rozporu s modely kauzálními a lineárními. V kapitole jsou odhaleny kořeny některých vžitých a zavádějících termínů (jako např. z marxistického učení převzatého pojmu „psychogenní nadstavba“ aj.). Dále jsou definovány pojmy, které je důležité vnímat při stanovení terapeutických cílů a v průběhu samotné terapie: uzdravení, úzdrava, regenerace, zotavení v pojetí „Recovery“, adaptace, habituace, rehabilitace. V závěru kapitoly jsou ukázány ve své funkčnosti jednotlivé modely spolupráce různých oborů a profesí podílejících se na terapeutickém procesu. Jedná se o prosté přeposílání k jinému specialistovi, konzilium, case management, multidisciplinární tým a o přístup „otevřených dialogů“.